příležitosti:

Česká myslivost nabízí celou řadu příležitostí, na kterých podledávných tradic a zvyků nesmí myslivecké troubení chybět.

Osamělé lovy:

Před předáním úlomků: „Lovu zdar“. Po jejich udělení: „Hlahol příslušného druhu zvěře“.

Společné lovy na drobnou zvěř:

Na shromaždišti před nástupem: „Svolávání všech“. Po nástupu: „Všeobecné vítání“. Po uvítání a vydání pokynů: „Lovu zdar“ a „Počátek honu“.

Při zahájení leče: „Počátek leče“. V průběhu leče možno troubit různé povely („Postupovat pomaleji!“, „Zastavit“, „Pokračovat!“ aj.).

Při ukončení leče: „Konec leče“. Podle potřeby: „Odložit zvěř“ (na výlož) a „Svolávání všech“.

Přestávka k občerstvení se oznámí troubením: „Velká přestávka“, její ukončení signálem:

„Konec přestávky“. Před výřadem možno troubit: „Svolávání všech“.

Po nástupu: „Lovu zdar“. Při závěrečném projevu možno troubit „Hlahol příslušného druhu zvěře“ (podle Dykových signálů). Na ukončení (např. po rozdělení zvěře) „Konec honu“.

Společné lovy na spárkatou zvěř:

Možno použít téhož schématu jak je uvedeno při honech, obměna nastane při výřadu. Po závěrečném projevu následuje předání úlomků. Poté by se měl troubit (namísto „Halali“) „Hlahol černé zvěře“ (hlahol jiné spárkaté zvěře), popřípadě „Hlahol škodné zvěře“, byla-li ulovena. Na ukončení: „Konec honu“. Po výřadu může být uspořádán ceremoniál „Pasování na lovce“.

Oslavy životního jubilea:

Místnost i tabule by měla být myslivecky vyzdobena: na zahájení oslavy se troubí „Všeobecné vítání“. Po pronesení gratulací při předávání darů obdrží oslavenec i ozdobný pamětní list. Při zahájení stolování se troubí „Začátek honu“, na ukončení oslavy „Halali“.

Obřad příjímání mezi myslivce:

Přijímání mezi myslivce má být akt slavnostní, aby nově přijímaný myslivec měl na ně pěknou vzpomínku. Ve vkusně vyzdobené místnosti např. trofejemi, úlomky, obrazy s mysliveckými náměty se kolem upraveného stolu shromáždí členové sdružení v čele s předsedou. Na stole je položen lovecký tesák, vsunutý v pochvě, nováčkova zbraň a pamětní list. Po zatroubení signálu „Pozor!“ všichni povstanou. Při zvuku „Lovu zdar!“ vstoupí do místnosti myslivecký hospodář, po levém boku s nováčkem. Hospodář osloví předsedu a členy sdružení , představí nováčka, zmíní se o absolvování kursu, vyjádří se o jeho praxi, přečte vysvědčení o zkoušce uchazeče, požádá jeho jménem o přijetí a doporučí ho.

Po tomto úvodním proslovu vyzve předseda nováčka, aby slíbil, že bude zachovávat zákonné předpisy o myslivosti a že bude dodržovat myslivecké mravy a zvyklosti. Nováček slíbí podáním pravé ruky.

„První úder k připomínce mysliveckých mravů platí,  

vždy a všude musíš je i nadál zachovati!

Druhý dávám k poctě české myslivosti,

Kterou chraň vždy, všude s bedlivostí!

Třetí vedu jménem mysliveckých druhů,

S přáním „Myslivosti zdar!“ buď vítán v našem kruhu!“ 

Pasovaný povstane a předseda mu zavěsí na levé rameno jeho pušku se slovy:

„Zbraň svou pečlivě vždy opatruj,

zvěři a svým druhům ku pomoci stůj,

rozvaž každý výstřel v dál,

nejdřív miř a potom pal!“

Dále mu předá pamětní list například se slovy:

„Čest svou, myslivče, vždy mužně chraň,

přírodu a její tvory vždycky braň,

myslivecky lov a jednej, jak se sluší,

myslivcem buď vždy tělem i duší!“

Nato se troubí „Halali“ a předseda a pak i ostatní přítomní nováčkovi blahopřejí.

Nováček pak pozve přítomné k přípitku. Přípitek pronese předseda, např.:

„Přátelé myslivci, přijměte mezi sebe nového druha a připijte k jeho poctě. Ať žije náš nový myslivec a ať vzkvétá naše myslivost!“

Poté se troubí „Lovu zdar!“ nebo „Slavnostní fanfára!“.

Pasování lovce:

V intimní atmosféře kruhu mysliveckých přátel, se odehrává okamžik, na který bude myslivec celý život vzpomínat. Dbejte na nekomplikovanost a důstojnost obřadu.

1. Trubači hrají "Slavnostní fanfáru", nastupují myslivci.

2. Pasování.

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych Vám představil pana ....., který ulovil svého prvního jelena (divočáka, srnce,....). Podle staré myslivecké tradice provedeme slavnostním způsobem pasování na lovce jelení zvěře.

Pane ....., poklekněte prosím a Vy přítomní zde prosím povstaňte.

 Úder:

Tím prvým úderem, jen zvěře poctu dej, přízeň Huberta už měj! 

Po druhém úderu, bohyni Dianu, štěstěnu lovu rád měj! 

Tím třetím úderem, k nám si tě přiberem, přípitkem zpečetíme slib! 

Pane ...., povstaňte prosím. 

Gratuluji Vám k ulovení prvního jelena, vítejte mezi lovci jelení zvěře. Převezměte si prosím pasovací list. 

3. Trubači hrají "Lovu zdar". 

4. Pokud se obřad odehrává na plese, výroční schůzi apod., poděkujeme divákům, že svoji přítomností přispěli ke slavnostnímu rázu pasování. Popřejeme všem úspěšnou loveckou sezónu a panu ....mnoho krásných zážitků při dalším lovu. 

5. Trubači hrají "Halali". Myslivci poté odcházejí.

Svatba myslivce:

V podvečer myslivecké svatby se loučí ženich se svobodou v kruhu svých mysliveckých přátel. Při malém občerstvení jsou mu staršími a „zkušenějšími“ druhy udělovány „rady do života“ a předáno někdy veršované žertovné „povolení k sňatku“ ve formě ozdobného listu.

Pod okny nevěsty se troubí „myslivecké dostaveníčko“, dle výběru a schopností hudebníků.

V den svatby se u domu ženicha, jehož vchod je ozdoben chvojím, shromáždí druhové v myslivecké úboru (bílé košile, zelené vázanky), vytvoří doprovod ženicha do domu nevěsty. Před domem, jehož vchod je taktéž ozdoben chvojím, vytvoří špalír, kterým projde ženich do domu a poté svatební průvod z domu. Po nástupu svatebčanů do dopravních prostředků jedou myslivci v čele svatebnou průvodu, aby mohli před vchodem (obřadní síň, kostel) opět vytvořit špalír: tentokrát vytvoří slavobránu hlavněmi lovecký pušek (tasenými tesáky) ve zvednutých pažích. Trubači troubí „Začátek honu“ nebo „Slavnostní fanfáru“.

Vchod může být také vyzdoben chvojím a cesta posypána větvičkami. Obdobný špalír vytvoří při odchodu svatebního průvodu. Troubí se „Halali“.

Pokud je svatební hostina konána např. v myslivecké chatě, pak se sluší místnost i tabuli vyzdobit myslivecky. Před přípitkem se troubí „Lovu zdar“.

Rozloučení s myslivcem:

Myslivci se vždy zúčastňovali pohřbu zesnulého druha a dodržovali některé pocty při smutečním obřadu.

Zástupce myslivecké organizace navštíví rodinu zesnulého, aby tlumočil upřímnou soustrast

a projednal účast myslivců na pohřbu. Uspořádání záleží na tom, zda se zemřelým bude rozloučení v obřadní síni (krematoriu) nebo zda bude pochován do hrobu. 

V obřadní síni jsou před katafalkem na zelené podušce vystavena myslivecká vyznamenání zesnulého, věnec věnovaný myslivci má být zelený, přírodní, se zelenou stuhou a zlaceným nápisem. Také smuteční hudba má vyjadřovat, že zesnulý byl myslivcem. U katafalku po každé straně stojí čestná stráž tří myslivců, pokud možno v jednotném myslivecké úboru (bílé košile, černé vázanky), na levé klopě mají připevněn malý trojvýhonkový úlomek (rubem navrch), špičkou směřující dolů. Obdobně ustrojení ostatní myslivci tvoří ucelenou skupinu smutečních hostů. Řečník, který promluví jménem myslivecké organizace, položí na závěr svého projevu ke katafalku tzv., poslední úlomek (větší trojklan), opatřený černým flórem.

V okamžiku, kdy rakev opouští katafalk, otočí se k ní čestná stráž obličeji. 

Pohřeb do hrobu mívá církevní charakter. Myslivci se zapojí do tohoto ceremoniálu při vynášení rakve z domu smutku nebo z církevní budovy. Všichni myslivci jsou v myslivecké úboru (bílé košile, černé vázanky), v pohřebním průvodu i na hřbitově mají na hlavách klobouky se stavovským úlomkem (trojklan) zatknutým na levé straně: jelikož jde v tomto případě o tzv. poslední úlomek, je zatknut rubem navrch. Věnec je obdobný, jak již bylo uvedeno. Smuteční hudba by měla zahrát i oblíbenou mysliveckou písničku zesnulého.

V pohřebním průvodu se řadí myslivci do dvojstupu takto: první jdou nosiči věnce, za nimi ostatní myslivci, poté trubači, nakonec před rakví jde myslivec nesoucí zelenou podušku

s mysliveckými vyznamenáními zesnulého. Rakev nesou tři a tři myslivci, vedle nich kráčí čestná stráže tří a tří myslivců se zlomenými brokovnicemi. Na hřbitově se střílí čestná salva.

Před projevem řečníka, který promluví jménem myslivecké organizace, troubí trubači „Halali“, po projevu „Loučení“.